Mise českých senátorů pozvedla víru Gruzie

Senátor Jiří Nedoma  spolu se svými kolegy  Tomášem Jirsou, Vítězslavem Jonášem a Jaromírem Štětinou ze senátní komise pro rozvoj demokracie ve světě se zúčastnil třídenní návštěvy Gruzie. Během ní se senátoři setkali s mnoha významnými představiteli gruzinského parlamentu, vlády i opozice, aby jim vyjádřili svou podporu v úsilí za dosažení územní integrity formou demokratizačních a ekonomických reforem. Jen jejich úspěšná realizace přesvědčí ostatní evropské státy o tom, že Gruzie patří svým uznáváním  společných demokratických hodnot a ekonomických principů více do Evropy než do prostoru vlivu Ruské federace. Toho si jsou dobře vědomi jak vládní, tak i opoziční tamní politici. V posledních letech Gruzie prošla a i nadále prochází výraznými reformami jak v oblasti policie a soudnictví, kde byla významně potlačena korupce, ale také řadou ekonomických a hospodářských reforem, které ve svém důsledku již dnes mění hospodářskou a obchodní orientaci ze závislosti na Rusku ve svobodný trh s ostatními státy světa.  Česká delegace přijela do Tbilisi krátce po té, co senátor J. Nedoma zvedl téma okupace Gruzie ruskou armádou na meziparlamentním jednání států NATO v Edinburghu a to na základě usnesení českého Senátu z 8.října tohoto roku. V něm Senát považuje za nevyhnutelné, aby mezinárodní humanitární a mírotvorné mise dostaly možnost působit na okupovaných územích Abcházie a Jižní Osetie, aby se okupační ruské jednotky stáhly zpět na pozice před vypuknutím srpnové války v r. 2008 a aby se uprchlíci z těchto území mohli vrátit do svých domovů. V Abcházii, kde původně žilo přes 500 000 obyvatel, dnes žije necelých 100 000 lidí, včetně Gruzínců, kteří odmítají opustit své domovy.Podobná situace je v Jižní Osetii, kde z původních 60 000 obyvatel zbylo po okupaci pouze 20 000 lidí.Gruzie tak za finanční pomoci světového společenství čelí ohromnému náporu běženců před Rusy. Senátoři navštívili uprchlický tábor poblíž Tbilisi pro více jak 2 000 rodin, kde žijí v nově vystavěných malých rodinných domcích s kompletní infrastrukturou a se základní občanskou vybaveností, obsahující školu, zdravotní středisko, několik menších obchodů a pravidelnou osobní dopravu do hlavního města za prací, dalším vzděláním, zábavou a vším, co Tbilisi jako velmi dobře fungující město dnes již nabízí. Je to pochopitelně značně silný nápor na vedení země, které bez politické podpory svých občanů a demokraticky smýšlejících států světa takto náročné úkoly samo zvládnout nemůže. A to je úkol pro Českou republiku, která má sama dostatek zkušeností s ruskou okupací, aby pomohla vysvětlovat politikům zemí EU, které se do podobné situace zatím nedostaly, jak důležité je hájit územní celistvost této malé země. Vždyť to, co prožívá dnes Gruzie, může potkat zítra např. Ukrajinu, Estonsko, Lotyšsko, nebo Litevsko a velmi pak , stejně jako dnes, bude záležet na reakci demokratické části světa, co bude Rusku ještě tolerovat.