Dejme zelenou americkému radaru v České republice

NA CO JEŠTĚ ČEKÁME???
DEJME ZELENOU AMERICKÉMU RADARU V ČESKÉ REPUBLICE!!!

Události uplynulého týdne v otázce radaru USA na našem území jednoznačně ukazují na potřebu sjednocení všech sil, které povedou k ratifikaci právě podepsané smlouvy o podílu ČR na vybudování globálního systému protiraketové obrany. V souvislosti s tím a pod vlivem níže uvedených faktů se domnívám, že by naše vláda měla bezodkladně zahájit u české veřejnosti a na české politické scéně intenzivní přesvědčovací kampaň. Není přece možné, aby se realizace tak životně důležitého projektu, týkající se bezpečnosti obyvatel téměř celé Evropy a severní Ameriky zdržovala jen proto, že si některé skupiny občanů a politiků ČR neumí nebo nechtějí dát do souvislostí dnes již naprosto dostupné informace. Pokud celý svět západní kultury došel k závěru, že hrozby jaderných útoků ze strany řady nespolehlivých zemí jihovýchodní Asie pomocí raket dlouhého doletu jsou reálné a pokud jsou USA jedinou zemí, která je schopna této hrozbě téměř okamžitě čelit a má-li Česká republika tu jedinečnou příležitost být k odvrácení této hrozby užitečná, tak nevím, na co ještě čekáme!!!

Následující souhrn faktů dávám k dispozici pro vytvoření si uceleného obrazu současné situace z hlediska stávajících hrozeb a možností západní kultury jim čelit. Zároveň v nich poukazuji na výjimečnou příležitost České republiky sehrát důležitou úlohu při nové formulaci transatlantických vazeb současnosti. Závěrem se pak vyjadřuji k nejčastěji frekventovaným argumentům odpůrců umístění radaru USA na našem území.

Přehled faktů:

I. HROZBY A RIZIKA GLOBÁLNÍHO NEBEZPEČÍ RAKETOVÝCH ZBRANÍ HROMADNÉHO NIČENÍ

Systém vzájemného jaderného zastrašování z doby studené války bipolárního světa je nahrazován zastrašováním západní kultury ze strany nedemokratických režimů ( např. Severní Korea, Irán, Sýrie.)

  • Dnes se již nebráníme čitelnému vojenskému seskupení ale neznámému možnému malému útočníkovi se zbraní s ohromným potenciálem ohrožení (tzv. nukleární terorismus).
  • Zranitelnost dnešní doby je v raketových zbraních v rukou politických šílenců (viz úspěšné zkoušky iránských revolučních gard se střelou Šaháb 3 s doletem až 2000 km).
  • Nejúčinnější ochrana proti zastrašování je systém globální protiraketové obrany.
  • Největším rizikem současnosti je to, že se nám nepodaří obranný protiraketový systém instalovat včas!!!

Usnesení dubnového summitu NATO v Bukurešti, týkající se protiraketové obrany:

  1. Šíření zbraní hromadného ničení je rostoucí hrozbou pro členské země aliance NATO a jejich obyvatelstvo (s tím souhlasilo v dubnu 81% obyvatel ČR).
  2. Protiraketová obrana je budována jako odpověď na hrozbu šíření zbraní hromadného ničení. (s tím souhlasilo v dubnu 71% obyvatel ČR).
  3. Umístění protiraketové obrany USA v Evropě je přínosné pro ochranu členských zemí NATO před raketami dlouhého doletu. (s tím souhlasilo v dubnu 55% obyvatel ČR).

Poznámka: S umístěním radarové základny USA na našem území však souhlasilo v dubnu pouze 40% obyvatel ČR.

Závěr:
Jsem přesvědčen, že bychom měli vysvětlovací kampaní ještě před ratifikací smlouvy s USA v obou komorách Parlamentu usilovat o větší podporu veřejnosti.Výše uvedená fakta ukazují, že bychom takového výsledku byli schopni dosáhnout. Získání dalších hlasů především ve sněmovně by pak bylo o to snazší.

II. KONSTRUKCE GLOBÁLNÍHO SYSTÉMU PROTIRAKETOVÉ OBRANY USA

  • Nyní, kdy se všechny členské země NATO shodly na tom že existují reálné hrozby raketových útoků, zbývá sestrojit účinnou konstrukci globálního systému protiraketové obrany. Jediným takovým systémem na světě je zatím protiraketový obranný systém USA, který obsahuje:
    • senzory (globální síť družic USA kolem země, pozemní i námořní radary USA rozmístěné v oceánech a v Japonsku, Grónsku a ve Velké Británii);
    • výkonné komunikační globální sítě USA po celém světě;
    • systémy velení a řízení umístěné na území USA;
    • specielní sledovací a naváděcí radary vysoké přesnosti (pro Evropu tzv. EBR s jehož umístěním se z geostrategického hlediska počítá v ČR);
    • interceptory (mají být ze stejného důvodu umístěny v Polsku).

Závěr:
Do vývoje a realizace tohoto systému USA investovaly již 125 Mld. US D. a nezměrné množství zkušeností získaných v kosmickém a vojenském výzkumu. Myšlenka, že by státy EU mohly v dohledném horizontu cca 15-ti let vyvinout a realizovat svůj vlastní sytém plnohodnotné obrany proti raketám dlouhého dosahu (kam patří již zmiňovaný radar v ČR ) je zcela mylná.
Evropské členské státy NATO se však mohou v rámci tohoto programu s úspěchem podílet na vybudování obranného systému proti raketám krátkého a středního doletu, na který disponují potřebnou technologií a výrobní kapacitou (příležitost i pro český průmysl).

III. UPEVNĚNÍ TRANSATLANTICKÉ VAZBY

  • Řada států na celém světě spoléhá na USA, aby nemusela vyvíjet vlastní zbraně HN k zastrašování jiných a věří také v to, že politika zastrašování zbraněmi HN bude globálně nahrazena politikou tzv. obranného deštníku, který učiní zbraně HN nepoužitelnými.
  • pro USA je Evropa oblastí svých spojenců a místem pobytu vlastních vojsk, které jsou pně odhodlány bránit před případnými útočníky.
  • USA a EU mají zatím bohužel nejednotný přístup zastrašování proti jadernému terorismu. EU má demontovaný systém nukleárních zbraní, zatím co USA si ponechaly pouze velmi spolehlivé raketové systémy a již řadu let budují nový protiraketový systém, jehož součástí má být i radar v ČR.
  • umístění radaru v ČR by tak přispělo ke sjednocení strategie protiraketové obrany mezi USA a EU.

Závěr:
Česká republika má tak umístěním radaru na svém území jedinečnou šanci přispět ke zlepšení transatlantických vztahů a bezpečnosti své i svých spojenců!

IV. ARGUMENTY PROTI RADARU NEMAJÍ REÁLNÉ OPODSTATNĚNÍ

Argument č. 1: Zdravotní ohrožení obyvatel žijících v regionu, kde má být radar umístěn

  • Vyzařovací diagram tohoto radaru je na rozdíl od jiných typů přehledových radiolokátorů tvarován anténou do úzkého paprsku 0,18 stupňů ve vyhledávacím sektoru (12,5 x 12,5 stupňů), který se nikde nedotýká zemského povrchu ani bezprostředně prostoru nad zástavbou blízkých ani vzdálených obcí.
  • Zařízení musí splňovat hygienické limity, které jsou dány nařízením vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením a prováděcím předpisem zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v jeho platném znění.
  • Bylo provedeno předběžné posouzení vlivu radaru na zdravotní stav obyvatel v okolí Vojenského újezdu Brdy, z kterého vyplývá, že hlavní svazek vyzařovacího diagramu tohoto radiolokátoru nemůže exponovat obyvatelstvo ve svém okolí, protože je to fyzikálně nemožné. Boční (nežádoucí) laloky vyzařovacího diagramu radaru jsou pak 10 000x slabší než hlavní svazek a po vzdálenosti 800 metrů na úrovni terénu (ochranná zóna) od stanice již splňují s velkou rezervou hygienické limity (podrobnosti na www.army.cz).
  • Dále byla provedena hygienická měření za plného provozu radaru, který je zatím umístěn na atolu Kwajalejn na Marshallových ostrovech, kde pracuje již 10 let v bezproblémovém režimu v blízkosti lidských obydlí, škol a dalších municipálních zařízení s místními obyvateli. Tato měření potvrdila, že všechny naměřené hodnoty na všech měřených vzdálenostech od radaru jsou pod limitem nařízení vlády č. 480/2000 Sb. Provedená měření rovněž potvrdila, že ochranné zóny (800 metrů pro obyvatelstvo na zemi a 9 500 metrů pro piloty rogal nebo balonů) odpovídají teoretickým výpočtům českých odborníků.
  • Přesná měření elektromagnetických vln radiolokátoru umístěného na svém novém stanovišti v ČR budou provedena po jeho instalaci před zahájením plného provozu.

Argument č. 2: Pobyt cizích vojsk na našem území

  • Činnost americké posádky na této radarové základně není v žádném případě srovnatelná s jakýmkoliv pobytem cizích vojsk v zemi, kde jsou plněny mocenské úkoly vůči „hostitelské“ zemi. - jedná se o smluvní spolupráci na úseku kolektivní obrany, schválenou volenými orgány obou zemí, odpovědnými občanům své země za jejich bezpečnost.
  • Vlastní činnost americké vojenské obsluhy bude koordinována s příslušníky stále přítomné naší armády na místě.
  • Pobyt amerických vojáků mimo území radarové základny na území ČR bude plně podléhat českým zákonům.

Argument č. 3: Ohrožení bezpečnosti státu z titulu nového cíle pro protivníka

  • Jestliže patříme k alianci států NATO, bojující v různých státech světa s terorismem a s nedemokratickými politickými a náboženskými fanatickými systémy, musíme počítat i s tím, že se můžeme dříve nebo později takovým cílem stát. Není možné, abychom byli nakloněni americkým zájmům, z nichž si Evropa již více než 50 let užívá míru a nechtěli při tom přiložit ruku k dílu. A právě radarová stanice je tím pro nás nejpřijatelnějším způsobem, jak realizovat naše zapojení do tohoto globálního obranného systému. Systém radarové základny na našem území je navíc velkou výhodou právě pro případ, že by Evropa byla terčem takového útoku. V okamžiku kdy o všem rozhodují minuty, by bylo dobře, že by se o důležitých krocích k obraně spolurozhodovalo právě u nás.

Argument č. 4: Poškození vztahů s Ruskou Federací

  • Hrozby a rizika, která pro Evropu a USA představují některé nespolehlivé státy středního a dálného Východu jsou hrozbami a riziky i pro Ruskou Federaci.
  • Stejně jako se museli představitelé RF smířit s rozšířením NATO na východ pochopí jistě i tentokrát, že tyto kroky nejsou namířeny proti Rusku, ale jsou zároveň výzvou tamějšímu vedení pro zapojení se do společného urychleného vybudování globálního protiraketového systému, který odvrátí nebezpečí raketového jaderného útoku, ať už je veden odkudkoliv na této planetě, a to jako skutečný útok nebo třeba i selhání techniky.

Závěr:
Na argumenty, kladené odpůrci umístění radaru v ČR je třeba velmi trpělivě a neúnavně pokládat na stůl fakta, která proti těmto argumentům jasně hovoří. Je jich dnes již soustředěn dostatečný počet a ty výše uvedené nejsou zdaleka všechny. Je zřejmé, že ty, kteří se vezou na vlně levného populismu, vyplývajícího z nevědomosti větší části veřejnosti, nepřesvědčíme. Měli bychom však usilovat o co nejširší informovanost veřejnosti. Změna veřejného mínění pak jistě odbourá účelové postoje některých politiků a pomůže jim dívat se na tento problém objektivně.

V Praze dne 11. července 2008
senátor Jiří Nedoma