Jako zástupce Senátu ve stálé delegaci ČR v Parlamentním shromáždění NATO jsem se zúčastnil 30.9. v Senátu diskuse s členy Podvýboru pro ekonomickou spolupráci mezi východem a západem. Zástupci některých národních parlamentů vznesli dotaz, zda se neobáváme majetkového vstupu ruského kapitálu do ČR. Jako příklad uvedli město Karlovy Vary, kde mnoho nemovitostí již dnes patří Rusům, nebo zájem ruských firem o zakázky na výstavbu dalších bloků našich jaderných elektráren.
Osobně se domnívám, že obavy nejen našich sousedů z EU ale i řady našich občanů pramení ze špatné zkušenosti, kterou naše generace získaly za 40 let trvající nadvlády této velmoci. Dnes, když už nad námi nemá Rusko nadvládu z pozice vojenské síly a politické moci, čelíme pokusu alespoň o silný vliv hospodářský. Česká republika je naopak stát s otevřenou ekonomikou a pokud k tomu nemá bezpečnostní důvody, nemůže si diktovat koho na své trhy nepustí. Naproti tomu i mnoho našich firem se naopak orientuje na ruský trh. Jiná situace je tedy u oněch budov, prodaných fyzickými osobami a jiná u státních zakázek. Zatímco do prodeje soukromého majetku nemá stát co mluvit, státní zakázky podléhají pečlivému zvažování případ od případu. Je to otázka obecné  ale i energetické bezpečnosti a zároveň i věc hospodářské a ekonomické výhodnosti. V každém případě však musí být dodrženy zákony této země, nařízení EU a naše smluvní vztahy s ostatními zeměmi.
Podobná situace se již rýsuje ve vztahu s Čínou. Tato další velmoc zaplavila v posledních letech svým spotřebním zbožím celý svět. Z naší republiky již téměř vytlačila např. textilní a sklářský průmysl, které zde měli tradici několik staletí. Např. v letecké dopravě, kde se počítá s průměrným počtem nalétaných hodin na obyvatele je dnes Čína nejdynamičtěji se rozvíjející zemí na světě. Nebude to dlouho trvat a vstup čínského podnikání do našich veřejných zakázek bude silnější než zájem Ruska. (Viz výstavba dálnic čínskými firmami v Polsku.)
Jediné východisko,jak podporovat konkurenceschopnost naší země vidím proto ve vzdělanosti obyvatel, podpoře vědy a výzkumu s cílem praktického využití ve výrobě s vysokou přidanou hodnotou a to ve spolupráci se zeměmi transatlantického společenství.
Vidím proto velkou příležitost např. po našem vstupu do Evropské vesmírné agentury, kdy je schopno se do programů jak ESA tak NASA zapojit desítky firem zaměstnávající tisíce zaměstnanců. To může mít vliv na možnost využití těchto špičkových  technologií pro další odvětví  jako např. u nás tradiční automobilový a letecký průmysl, které již dnes zaměstnávají desetitisíce zaměstnanců. Podobných projektů na evropské úrovni je dnes celá  řada a záleží pouze na nás, zda těchto příležitostí dokážeme využít.

senátor Jiří Nedoma